Svoboda být sám sobě vlastním pánem

V moderní společnosti je práce něco, co považujeme za samozřejmost. Máme možnost chodit do školy, pokračovat v dalším vzdělávání a vybrat si směr své vlastní kariéry na základě našich dovedností a ambicí. Můžeme založit vlastní podnikání – ať už se jedná o novou aplikaci nebo kadeřnický salon. Často můžeme dokonce získat finanční prostředky, které nám na naší podnikatelské cestě pomohou. Máme možnost vést svůj život tak, že budeme pracovat téměř kdekoliv a na čemkoliv se nám zachce.

Nicméně, během sovětské éry, však podnikatelství neexistovalo. Každý obchodní, pracovní a platový balíček byl kontrolován státem. Myšlenka soukromého vlastnictví byla trnem v oku komunistického systému. To znamenalo, že bylo nezákonné vlastnit jakýkoli druh podnikání, továrnu nebo dokonce půdu, která by mohla generovat příjmy.

Podniky nebyly nazývány podniky, ale závody, a tyto závody byly vlastněny a řízeny vládou. Vše od stánku se zmrzlinou až po továrny bylo ve veřejném vlastnictví.

Pokud jde o získávání zaměstnání, role, kterou jste dostali závisela pouze na vašich pověřeních, nikoli na vašich osobních ambicích nebo preferencích. Sovětský svaz byl proslulý svou byrokracií a nekonečným papírováním, takže jakmile jste skončili školu, byla vám přidělena práce a tím to končilo.

Podniky nebyly nazývány podniky, ale závody, a tyto závody byly vlastněny a řízeny vládou. Vše od stánku se zmrzlinou až po továrny bylo ve veřejném vlastnictví.

Závody řídili manažeři, kteří byli často členy Komunistické strany; kteří měli na starost výplaty, vybavení a další výdaje. Každý jednotlivý produkt byl vyroben na základě toho, o čem stát rozhodl, že všichni ve společnosti potřebují, spíše než podle toho, co všichni ve společnosti chtěli. To znamenalo, že teoreticky neměl existovat žádný přebytek zboží, žádné plýtvání, a hlavně, žádný zisk.

Realita však byla poněkud odlišná. Dnes ekonomiky fungují na základě nabídky a poptávky; ale v Sovětském svazu bylo téměř nemožné dostat se k čemukoli, co bylo nad rámec denních potřeb. Znalost těch správných lidí na správných místech byla nezbytná, pokud jste si chtěli život trochu zpříjemnit, a i proto v SSSR prosperoval černý trh a korupce.

Černý trh sloužil jako vítaný protijed k propastné kvalitě a rozmanitosti zboží dostupného ve vládních obchodech. Obchody bývaly pojmenovány podle toho, co prodávaly, například „Potraviny“ nebo „Nábytek“, a často bývaly fádní s omezenými zásobami.

Zatímco černému trhu se dařilo, vládní obchody byly neuvěřitelně neefektivní. Sovětské země se proslavily špatným zákaznickým servisem, protože díky neziskové ekonomice neexistovala žádné motivace k dobrému zacházení se zákazníky.

Ve skutečnosti, když první McDonald’s otevřel v Moskvě v roce 1990, zaměstnanci museli být vyškoleni, aby se usmívali na zákazníky, protože to bylo tak neobvyklé. Ani získání práce v prvním McDonald’s v Sovětském svazu nebylo jednoduché. První pracovníci byli ti nejlepší z nejlepších ze sovětské mládeže – na seznamu byli studenti z prestižních univerzit, kteří uměli cizí jazyky. První den obchodování pobočka obsloužila více než 30 000 lidí a v ulicích Moskvy se táhla fronta dlouhá několik kilometrů.

Skuteční lidé: Podnikatel s vlnou

V ruském folklóru najdete příběh o vynalézavém člověku, kterému se podařilo v Sovětském svazu vytvořit undergroundový podnik s vlnou; jen aby později skončil ve vězení.

Jeho zaměstnáním bylo řídit dodávku transportující vlnu mezi různými místy v Sovětském svazu. Tehdy byla vlna užitečnou komoditou a poté co objel trasy které měl mu zůstala v dodávce ještě „přebytečná“ vlna.

Když si uvědomil, že její prodej na černém trhu je příležitostí, jak si vydělat několik rublů navíc, začal se svým soukromým podnikáním. Během několika let působil jeho undergroundový podnik s vlnou v pěti různých zemích, za podpory a podněcování desítek spolupachatelů.

Jelikož se mu nepodařilo skrýt své nashromážděné bohatství před úřady, byl shledán vinným ze zpronevěry peněz od státu a byl uvězněn. Údajně však to že skončil za mřížemi jeho podnikání vůbec neuškodilo, neboť si ve vězení založil další podnikání.

    Pin It on Pinterest